dva vrahouni a jejich nebohé oběti

Tento týden jsme nevěděli, ve který den se setkáme. Ptala jsem se sice na FB, ale mimo Sakeuse se nikdo neozval. Nakonec to byl čtvrtek.
První přišel Sakeus a Luboš. Luboš dal Sakeovi 9H, ale protože je to krutej vrahoun, tak vraždil a vraždil, až toho Sakeovi moc nezbylo. Jednu skupinku oživil po důkladné analýze a nápovědě (to už jsem tam byla, a taky jsem se snažila poradit, ale ani mě to moc nešlo) a přes ko. Naštěstí Luboš neměl žádné hrozby. Ale i tak vyhrál o hodně.
Potom už přišel Peta a hrál se mnou H3. Myslím, že to byla pěkně vyrovnaná hra, i když jsem tam hrála nevyhratelné ko o záchranu velké skupiny. Raději jsem toho nechala a hráli jsme jinde. Skoro na konci ale začal být Peta nenapapaný a nevšimnul si atari na jeho skupinu, kterou jsem si osvobodila celou tu velkou skupinu, o kterou jsem předtím marně hrála ko. No a Peta vzdal.
Ve druhé hře s H2 jsem dělala bláznivé invaze, nejdřív mi umřel jeden ocásek, pak jsem nechala Petu ožít v mém rohu, díky čemuž jsem získala další 2 mrtvé ocásky, takže jsem prohrála o hodně.
Mezitím hráli Luboš se Sakeem druhou hru, která dopadla skoro stejně, jako ta první, i když tentokrát Sakeus už nepotřeboval radit. Luboš je prostě s handicapem ještě nebezpečnější, než bez něho :(
Na příští týden jsme se dohodli na úterý, ale kdyby nás třeba navštívil někdo z Německa, tak se s ním určitě rádi setkáme kdykoliv jindy! Ozvěte se prosím na FB!

Zdraví lenicka

Dějí se tu podezřelé věci

Už minulý týden jsme zpozorovali, že Peta, ačkoli na KGS poslední dobou vůbec nehraje, tak se v hraní nebývale zlepšuje. V úterý jsme zopakovali miniturnájek s výsledky: Luboš (b) vs. Honza (č): b res., Peta (b) vs. Honza (č): b res. a Peta (b) vs. Luboš (č): č+2 (ovšem podle Petových pravidel, podle normálních pravidel by to samozřejmě bylo b+4,5). Pak si ještě před zavřením hracího místa zahráli Peta s Honzou rychlou bleskovku, kterou Peta po 5 minutách a velké ztrátě vzdal a konečně i ten večer vyhrály černé kameny.
Nový Luboš nemohl v úterý přijít, tak jsme se s Honzou domluvili, že přijdeme i ve středu, Lenička napsala i Davidovi (sakeus) a tak jsme se tam sešli v nebývalém počtu. Nejdříve nový Luboš dvakrát porazil Davida na 13x13 a starší Luboš také dvakrát porazil Honzu (ale žádná růžová procházka to nebyla, obě hry jsem v určité fázi chtěl vzdávat - v první jsem mu obklíčil a zabil skupinu, ale byl tam jeden zádrhel, že to obklíčení šlo střihnout, osvobodit a zajmout, ve druhé jsme si to otočili, obklíčil on a prostříhnul a osvobodil jsem se já – v obou případech šlo o skupiny za nejméně 50 bodů a vzdávací úmysly jsem samozřejmě měl po, resp. před stříhnutím a osvobozením). Pak si zahrál Honza s Davidem (výsledek nevím, ani jaký handicap hráli, pochytil jsem jenom, že přitom pohovořili o hodně anime filmech či seriálech) a Lenička hrála s novým Lubošem na 13x13. Nakonec jsme ještě zkusili rychlé polorengo, ve kterém Lubošové (č) porazili Leničku (b) při H3.
Nakonec se tam objevil ještě nějaký další zájemce o hraní, má trošku problém s tím, že v úterý ani čtvrtek asi nemůže, měl by se zkontaktovat s Leničkou na FB, takže se nám tu ti noví potencionální hráči podezřele množí a snad si je musíme někam psát, abychom se v tom vyznali.
Horší zprávou je, že nový Luboš je z Hradce, takže jestli si tam založí tamní „klub“, tak by asi návštěvy u nás omezil. Ale už jsme ho snad nalákali, že pojede na turnaj do Blanska – ano, ano, už se zase blíží turnaj, který pravidelně obsazujeme a (až na loňskou výjimku) skoro vyhráváme, tak doufám, že tentokrát postavíme silné družstvo a konečně to vyhrajeme doopravdy. A když ne, tak si snad alespoň dobře zahrajeme. Nepřijedou nějaké posily ze zahraničí? Vyzývám všechny naše hráče, aby se zmobilizovali a přijeli reprezentovat!

malý turnájek

Včera jsme se sešli v čajovně s Honzou a Petou a zavzpomínali, jak náš mistr měl rád miniturnájky, takže jsme hned jeden takový předvedli. Pravidla zavedl Peta, stará japonská bez komi - naštěstí všechny hry vyhráli bílí, takže na tom nezáleželo. První hru si Peta (b) s Honzou (č) pozabíjeli velké skupiny, aby bílý vyhrál 82:80. Pak hrál Luboš (b) s Honzou (č) a vypadalo to hodně vyrovnaně, ale pak se bílému podařilo zachránit kameny v černém moju, pozabíjet černé a Honza mohl s klidem vzdávat. Nakonec jsme tedy hráli Luboš (b) a Peta (č), třikrát se bílý pokusil zabít černé skupinky metodou "nasypu to dovnitř a nějak to dopadne" ... no a vždycky to dopadlo bílými zajatci, takže výsledný počet 32:31 Luboše mile překvapil a mohl slavit výhru v turnaji.
Jenomže to nebylo všechno, co se v čajovně stalo. Kromě nás ve druhé mítnosti hráli dva mladí borci, tak jsme je pozvali na příště a doufám, že rozšíří naše řady.

vážní hráči i komici

Minulý týden jsme tu měli goisticky nebývale živo.

V pondělí jsme uviděli na KGS Máru, tak jsme se domluvili, že přijede na návštěvu za bratrem a večer oba přijdou do čajovny. Když jsem tam přišel, tak byli v ráži, dojížděli šíšu a za chvilku jsme mohli začít. Nejdříve jsme to zkusili s Honzou a pěkně jsme si pobili několik skupinek, a i když jsem si nakonec nechal pitomě odstřihnout nejméně 5 šutrů, tak mi to nakonec stačilo k výhře asi o 10. Pak na mě nastoupil Mára, postavil si tam H2 a pak mě rozsekal asi tak o 200. Pak jsme zkusili bez handicapů a tam se to tvářilo úplně jinak, hned na začátku udělal invazi do rohu, která nepřežila, a ještě mi zůstala krásná hradba do středu a myslel jsem si, že je rozhodnuto, ale nebylo, nepohlídal jsem invazi do moja, propojil se a bylo po území a byl jsem moc rád, že se mi podařilo zachránit své kameny na druhé straně a to mi stačilo, abychom mi napočítali o 30 bodíků víc.

Ve čtvrtek se zase ozval Péťa, že dostane doma povolenku večerní nepřítomnost, takže jsme po osmé hodině zasedli v čajovně a předvedli 2 komické hry, ve kterých jsme oba přehlíželi, co šlo. Ve druhé jsem dokonce už vzdával, ale pak jsme se dohodli, že to zkusíme dohrát, a po několika zvratech a pobití velkých skupinek jsem to otočil. Ještě, že jsme ty hry nezaznamenávali, kdyby si to někdo přehrával, to by se asi nasmál.

nové hry i goista

Nedaří se plnit novoroční předsevzetí. Zatímco na svůj web Lenička napsala několik článků, tady musím opět napsat já.
Minulý týden jsme se v úterý seši s Péťou a sehráli 2 hry. Hlavně ta první byla velmi zajímavá a bojovná. Stále jsem se snažil něco zabít a nedařilo se mi to, poprvé, poruhé, potřetí, vždycky mi něco sebral a ožil nebo se propojil, neměl jsem žádné území, ale zbývala mi poslení šance na jeho poslední skupinu, která ještě definitivně nežila; a povedlo se, takže asi o 15 jsem vyhrál, ale byl to těžký boj. Druhá už byla v pohodě, to Péťa neuspěl s invazí a po velké ztrátě vzdal.
O víkendu jsme na KGS viděli Honzu a doluvili se, že v úter půjdeme hrát, takže před sedmou se v čajovně sešli Honza a Lenka a hráli H2, který černá po několika ztrátách vzdala. Pak zahráli H4 a to už bylo jiné kafe, tedy spíše čaj, když se tam scházíme, Lenička slavně vyhrála asi o 30. Přišel jsem i já a pozoroval to. Pak jsme sehráli s Honzou zajímavou hru, kdy stále někam útočil, ale mě se přitom dařilo vybudovat více území.
Seznámili jsme se také s novým zájemcem Lubošem, ale bohužel měl v čajovně zrovna šichtu, takže si pouze nakonec zahrál na 13 s Leničkou. Příště se domluvíme, aby měl volno a dáme se do hraní.

novoroční přání

Ahoj kamarádi.
I před koncem roku jsme hráli, jenom jsme podlehli nedůslednosti při psaní. Během podzimu si jednou přijela zahrát Anča z HK, ale většinou jsme hráli s Péťou. Lenička s ním hraje většinou H4 se střídavými úspěchy a já rovné hry s podobným výsledkem.
K výsledkům roku 2009 bychom mohli zmínit udržení ve druhé gobanlize. Doufejme, že i příští rok nějaké bodíky získáme.
Do nového roku si dám předsevzetí, že příspěvky bude mít na starosti Lenička, která blogování zvládá bravurně na svém webu, takže to pro ní bude brnkačka.
V novém roce všem přejeme hodně živých skupin a velká moya.

zářijové hry

V návalu práce jsme nenapsali, že jsme se scházeli i v září.
Lenička hrála mnoho H3 partií s Petou se střídavými úspěchy. Lenička mě okřikuje, že Peta větišnou vyhrává. Jenom někdy, když se mu nepovede, tak vzdává, ale jinak ji poráží. Tak nevím, já to neviděl.
Minule se totiž ozval Milan, že je zase na pár dní v Pardubicích, tak jsem hrál jednu hru s ním. Byla zajímavá, stále jsem mu nemohl nic zabít, on má totiž mimořádný talent k ožívání skupinek, ale zničili jsme při tom veškerá moya a až poslední skupinku, kterou jsem odříznul se mi podařilo kilnout a bylo. Mezitím ti dva odehráli asi tak 3 nebo 4 hry.

Dobré zprávy z Islandu

Ahoj milí goisti pardubičtí, v Pardubicích, Praze a Neměcku sídlící :).
Přináším dobré zprávy z Islandu. Zúčastnil jsem se tu prvního turnaje v Go na Islandu. Turnaj proběhl 19-20. září 2009. Sešlo se 7 účastníků, přihlášených jich bylo 8. Hrál se turnaj na 4 kola. Turnaj byl moc pěkný a napínavý. Na konci to dopadlo tak, že jsme měli já, Hallbjorn a Ragnar 3 výhry. Pomocí starého go programu pro Windows 3.1 jsem měl největší Sosos a stal jsem se Islandským mistrem :) (v islandštině Íslandsmeistari). Takže to doma pořádně musíme pak oslavit pěknými hrami a dobrym pivkem. Tu je adresa islandského klubu. Mějte se hezky a hodně piště, ať je legrace. ahoj Aleš

pěkný Brněnský turnaj

V pátek 4. 9. naše rodinka naložila uskladněné soupravy do auta a vyrazila směrem na Brno, protože se tam u přehrady jako každý rok konal tradiční turnaj. Přehrada je upuštěná, takže letos mohly vznikat jiné fotky než při minulých ročnících. Tradičně jsme nevyjeli úplně včas, takže na ucpaných silnicích a rozkopaném Brně jsme se trošku obávali, jestli stihneme registraci, ale povedlo se.
Nám se povedlo, ale Tukan jízdu po D1 nezvládl ani na první kolo, takže prohrál na čas, protože brněnští kamarádi ho zaregistrovali. Lenička podle očekávání neměla v prvním kole šanci s Lubošem Láskou (a přitom s Lubošem snad nějakou lásku má ... no to jsou slovní hrátky, ve skutečnosti si LL pamatujeme z Blanska a předem jsme věděli, že jeho 17k určitě neodpovídá, což se ukázalo i na jeho celkovém skóre 5 ze 6). To takoví Mroch s Betkou si nechali nasadit 15k, ačkoli byli na prvním turnaji. No nic, já jsem dostal taky soupeře z Brna a sehráli jsme zajímavou vyrovnanou hru, kde jsme oba dělali invaze, utíkali se skupinkami, oba jsme několikrát úspěšně (ač obtížně) ožívali a nakonec měli cca stejně území - no, asi o 3 body jsem měl větší a ještě bílé, takže pěkná hra a výhra o 10.
Ve druhém kole jsem narazil na dalšího domácího zástupce Jiřího Tobiáše. Na rozdíl od letošního Blanska to bylo vyrovnanější, ale o 2,5 bodu to při počítání nedopadlo a to jsem se v koncovce přehlídnul a nechal si hodně hloupě vzít 2 šutry. Lenička si radostně zahrála s Mikym Dvořáčkem - vyhrála a ve volném čase si dali ještě odvetu a další dvě s Mrochem. Tukana jsem nesledoval, ale myslím, že nadával, že to nevyšlo o 5 bodů.
Třetí kolo se Leničce nedařilo a vzdala, zatímco Tukan vyhrál. Mně vylosovali soupeře z Blanska Milana Palase a konečně černé, takže jsem si zkoušel vyrobit moyo. To moc nevyšlo, ale zato jsem soupeři rozdělil a zabil skupinky. V euforii jsem si nedal pozor a soupeř mi také zabil velkou skupinku - to se na turnajích hned tak nevidí, takové velké kily. Naštěstí mi to i tak stačilo na výhru o 30.
Čtvrté kolo jsem hrál se Štefanem Sabo ze Slovenska, hodně těžce jsem utíkal a ožíval skupinku, ale povedlo se a v koncovce jsem získal nějaké bodíky a asi o 15 vyhrál. Já boj se slovenským soupeřem vyhrál a mohli jsme se jít najíst a podívat na naše fotbalisty, kterým se tolik nedařilo. Lenička si zopakovala výhru nad Mirkem Drozenem jako v Pardubicích, ale Tukan opět nezabodoval se svým „osudovým“ soupeřem z minulých turnajů, kde ho Ondra Jurásek porážel.
Dovolili jsme si trochu luxusu a už v sobotu jsme se ubytovali v pořádajícím hotelu, sice dražší varianta, ale jít si lehnout při čekání mezi kolama, nemuset půlhodiny jezdit tam i zpět na noc (tudíž si můžu dát pár piv přes den) i ta bohatá ranní snídaně jsou na druhou stranu velmi příjemné požitky. Takže na páté kolo jsme s Leničkou nastoupili svěží a oba vyhráli. U mě to byla nejméně bojovná hra, ohrazovali jsme území a redukovali, soupeř mi sice v lokálních bojích něco pobral, ale území jsem měl větší. Zato Lenička v průběhu o hodně prohrávala, ale soupeř nepobránil, nechal si rozstříhat skupinky na polovině gobanu a všechny pozabíjet. Tukan měl Italského soupeře, kterého celkem o hodně porazil, a to jsme ještě diskutovali nad tím, že si v koncovce nevšimnul, že mu mohl odříznout asi 15 kamenů s 1 okem.
Zato šesté kolo bylo katastrofální. Mě nevyšlo vůbec nic, žádný boj, území jsem měl o 50 méně, ale dotahali jsme to celkem rychle, takže jsme si tuto skutečnost dokonce potvrdili přepočítáním. Vůbec jsem nehrál, jak jsem chtěl hrát, bez jakéhokoli plánu, prostě hrůza. Nevadilo mi, že jsem prohrál, to bych naopak musel několik hodin čekat na vyhlášení, ale ten způsob, jak drtivě to bylo, to mně fakt znechutilo. Pak jsem mohl sledovat boj Leničky s Italskou soupeřkou (14k), kde to bylo docela vyrovnané, ale pak v koncovce Lenička udělala chybu na úrovni 30k a nechala si zabít nejméně 20-ti bodovou skupinu a prohrála o 30. S Tukanem jsem ani nemluvil, ale taky prohrál. Prostě poslední kolo nám úplně zkazilo dojem z celého povedeného turnaje.
Pak jsem si přátelsky zahrál s Betkou, ale pokračoval jsem v přehlížení atari a slabé hře, takže nic moc. Takže jsme se už jenom rozloučili se známými a odjeli.
Do Gobanligy jsme nějaké body získali, rating ještě není aktualizovaný, mě by měl stoupnout na 12k, zatímco Leničce asi klesne, ale 17k by jí mělo zůstat, tak to snad nevadí.
Stupně vítězů opanovali cizinci (1. Korejec z Berlína, 2. Pop, 3. Balogh), bramborovou medaili získal BUM (Flashback, Pixer a jak se ještě Šimara jmenuje) a za ním hned využil domácího prostředí Scurge, když na 6. a 7. místo na SOS odsunuli dalšího Maďara a Rumuna. Pak byla spousta dalších hráčů a někde dole se ve výsledkové listině vyskytujeme i my.
Luboš
Lenička dění popsala na svém blogu takto:http://lenicky-zahradka.blog.cz/0909/go-turnaj-u-brnenske-prehrady.

Milanova rozlučka

Před týdnem v úterý se ozval Milan, že by si chtěl přijít zahrát. Dvakrát si zahrál s Leničkou a jednou se mnou.
Pak jsme si ještě popovídali a na delší čas jsme se rozloučili, protože se blíží čas jeho studia v Německu a Pardubice brzy opustí.
Přejeme mu, ať se mu tam dobře hraje.

svatba

V týdnu po turnaji jsme se sešli v čajovně s Petou, myslím, že to zase dopadlo 1:1 u mě i Leničky s H3.
Pak jsme odjeli na týdenní dovolenou, tak to nevíme, jestli se goisti sešli.
Zato určitě jsme se všichni sešli 8. 8. na Alešově svatbě, kde jsme mezi svatebními hosty vytvořili goistickou sekci a na 3 gobanech se hrálo o 106. Přišla naše rodina, samozřejmě Peta, Tukan, Sakeus, Anča i Milan a zapojilo se i několik poláků, kterým Tukan poskytnul rychlokurz pravidel. S přibývajícím alkoholem v krvi se partie stávaly stále bláznivějšími a divočejšími a hlasitějšími, zvláště Peta vynikal v hlasitosti pokládání svých skleněných kamenů na dřevěný goban, pravé goorgie. Jenom náš nejlepší novomanžel nepotřebuje trénovat a tak se neúčastnil hraní a raději křepčil na tanečním parketu se svou paní a dalšími hosty. Lenička to popsala na svém blogu takto:http://lenicky-zahradka.blog.cz/0908/goisticka-svatba-a-ronovska-pout.
Chci vás vidět v podobném počtu a rozmaru na schůzkách!

jak jsme měli v Pardubicích hodně živo

O víkendu jsme měli v rámci festivalu her velkou goakci – turnaj za účasti 97 hráčů.
V úterý jsme s Leničkou lehce potrénovali v čajovně s Loskim (oba dva 1:1 já v rovných a Lenička s H3) a se Sakeusem, který stále se ještě spíše učí, takže o výsledky nejde.
Ve středu se ohlásil Jindra na ubytování a ve čtvrtek si Lenička dohodla ubytování i s Ančou z Hradce, takže bylo zřejmé, že živo bude nejen na turnaji, ale i u nás doma - tolik lidí v bytě nepamatuju. Ale proběhlo to v pohodě.
V pátek jsme úspěšně (i když nám chvíli trvalo, než jsme se zorientovali a pochopili ...) absolvovali registrační procedury a turnaj pro nás mohl začít.
Za Pardubice jsme nastoupili celkem 3, naše rodina a Anča. Honza byl přihlášený, ale už před dvěma týdny něco naznačoval, že mu možná zdravotní stav účast nedovolí, tak se asi tak stalo.
Hned na začátku jsme registrovali záplavu hráčů z Ukrajiny. Dvořáčci se kdysi vyjadřovali, že se nad nimi většinou lehce vyhrává. Po prvním kole jsme si mohli myslet, že je to skutečně tak. Anča svoji soupeřku lehce porazila, Lenička takového malého chlapečka Andrije z Ukrajiny (o tomto asi ještě dále napíšu, protože se dost výrazně projevil) také. Proti mně zasedla taková malá holčička a tiskla plyšového medvídka na hrudi a já si začal trošku zoufat, že jestli se to nepodaří, tak by to mohlo být považováno za ostudu. S jednou skupinkou jsem si více odskočil, ona to odřízla, zabila a začínalo to být napínavé. Naštěstí jsem taky něco umrtvil a stačilo to, ale za ty řeči o lehkosti jsem večer trošku Dvořáčkům nadával, protože to lehké opravdu nebylo. V průběhu hry ke mně přišla Lenička a zděšeně mi hlásila, že její soupeř, kterého prý hodně drtila, se lítostivě rozbrečel a asi čtvrt hodiny při hraní usedavě pláče a ona neví, co má dělat. No, já měl dost práce se svojí soupeřkou, tak jsem jí ani pomáhat nemohl, ono taky stejně, co by se dalo dělat, že? Naštěstí po nějaké době přišla jeho maminka a řekla, že vzdává. Uff, po pátku vedly Pardubice nad Ukrajinou 3:0.
Z nějakého důvodu Jindra chodí rád do čajovny, takže jsme skončili večer s dětmi v čajovně, přišel i Sakeus a někteří jsme ještě lehce hráli.
Ve druhém kole Anča porazila další ukrajinskou 20 (těžko říci, jestli dítě nebo dospělého). Lenička ovšem narazila na otce mé soupeřky z prvního kola a ten se jí za rodinu pomstil. Mně se povedlo asi o 15 bodů porazit mladého slovenského soupeře a zase to bylo hodně napínavé, něco mi i zabil, ale území jsem měl větší a komi také pomohlo.
Ve třetím kole Lenička pokračovala v neúspěších s otci ukrajinských rodin. Anča už také narazila a podlehla malé ukrajinské naději (přišel s 20k a jako jediný mimo hlavního vítěze vyhrál všech 6 her). Ano, pozorný čtenář nyní může logicky odvodit, že i já jsem tedy někdy prohrál, ale nyní ještě ne. Toto kolo se mi asi nejvíc pocitově povedlo, pěkně jsem celou hru útočil, soupeřovy skupinky zmenšoval někam ke 2 bodům (bohužel to mu stačilo k životu), dokonce mi i zabil stříhající kameny, když na jedné skupince 2 oči neudělal. Ale nějak se těmi boji ohradilo docela velké území, které mi zase asi o 15 stačilo k výhře.
Ve čtvrtém kole jsme prohráli všichni. Lenička a já s Čechy, zatímco Anča pokračovala ve svém ukrajinském boji. A mohli jsme zase jít do čajovny.
V neděli Anča už oba ukrajinské soupeře porazila. Lenička to měla 1 Čech a 1 Ukrajinec a také úspěšně. Zato já jsem pokračoval v útlumu. Celou hru jsem měl pocit, že hraju bez iniciativy a hrozně špatně, nakonec když jsme to spočítali, tak jsem prohrál jen o 3,5 bodu, ale pocit jsem měl velmi špatný. Soupeřka si partii zapisovala, tak doufám, že ji nebude s někým rozebírat, aby si o mně nemysleli něco špatného. V posledním kole jsem dle očekávání dostal druhou malou ukrajinskou holčičku, která hrála v mojí oblasti. Vyšlo mi několik triků a vědom si vedení jsem to celkem pohodově (nebylo třeba dalšího rizika) uřídil k výhře asi o 20, ale nevím, nevím, nevyjít ty triky, tak by pohoda nebyla.
Celkově tedy Anča porazila Ukrajinu 4:2, Lenička remizovala 2:2 s Ukrajinou a 1:1 s tuzemskem a já porazil cizinu 3:0, ale s Čechy 1:2.
Mezitím se Andrijek ještě několikrát rozbrečel a rodiče ho museli krotit, aby se soustředil na hru, protože on často i vyhrával, akorát mu bylo pokaždé líto zabité skupinky, případně pokud soupeř ožil v jeho domnělém území. Korejci z Berlína a Arťom Kačanovský ovládli přední příčky turnaje, kde české barvy v čele hájili především Šilt se Šimarou na 4 a 5 místě. Ostatní si užívali hraní i společenského večera Na cihelně v sobotu a tak. Každý den se přišel podívat i Sakeus a nakonec i litoval, že se nepřihlásil, protože s některými ukrajinskými dětmi by měl příležitost si naplno a vyrovnaně zahrát.
Kdo nezdrhnul před vyhlášením, ten si odnesl nějakou věcnou cenu, ikdyž vyhlašovali to podle pořadí a cen nezbylo pro všechny, takže Anča brala poslední zbylé DVDčko a další už měli smůlu. Evička Dvořáčková vyhrála cenu do 12 let, ale Jindra se nějak neinformoval a zdrhli, takže má u nás tričko. Andrijek dostal cenu do 10 let a zářil jako sluníčko ... Nakonec nás organizátoři oslovili, že mají málo místa v autě a hodilo by se jim, kdybychom 10 souprav uschovali u nás doma a dovezli je na turnaj do Brna. Takže jsou u nás v garáži a vypadá to, že se už skoro jistě musíme zúčastnit i tam. Tak musíme trénovat, abychom dopadli ještě lépe.
sepsal (vyčerpaný) Lubošek
odkaz na článek na Lenčině blogu: Moyo Open 2009