moje hry z poslední doby a poslední týden

Tak konečně mě Luboš pustil k blogu, takže tu zapíšu i několik vzpomínek ze starší doby.
Poslední dobou se mi nejlíp hraje proti Milanovi. Chci si procvičit rovnou hru, tak místo handicapu si beru vysoké komi. Začali jsme s tím 21. srpna, kdy jsem si vzala komi 45,5. Vyzkoušela jsem si invazi na san-san i invazi přes kámen mezi mými dvěma kameny. Oboje mi vyšlo, takže jsem měla jen v klidu dohrát, ale já jsem začala zkoušet ještě víc a po úporném boji jsem musela vzdát. Příště (23. srpna) už jsem hrála s větší rozvahou. Nedělala jsem riskantní invaze, spíš redukční tahy. Nevšimla jsem si ale, že moje skupinka kamenů, které tam zbyly po nějakém boji, může žít, tedy pokud ji Milan nezabije, a Milan ji samozřejmě zabil. I přes to jsem vyhrála (tedy s komi 45) asi o 20. Příště (9. září) jsem se teda vzala menší komi, ale dařilo se mi ještě víc. Dlouho jsme hráli důležité ko, já jsem ho vyhrála, pak se mi podařilo zabít dvě Milanovy invaze; v celku jsem vyhrála opět asi o 20 (s komi 40,5). Tahle pěkná série se porouchala až včera, což si můžete přečíst na konci článku.
Zato s Honzou se mi hraje čím dál hůř. Většinou první hru se nechám úplně rozsekat a vzdám, protože už nemám co zachraňovat. Potom si uvědomím, že na Honzu musím jinak, než jsem zvyklá, a druhá hra už bývá lepší. 12. srpna jsem taky první hru vzdala, protože jsem přehlídla důležité atari, ale druhou jsem prohrála těsně, jenom o 6. V neděli 24. srpna jsem opět první hru prohrála, ale druhá se mi po hodně dlouhé době podařila vyhrát o 10. V úterý 26. srpna jsem jenom prohrála, vzdala jsem. 9. září jsem první hru s černými opět vzdala, ale druhou s bílými jsem kupodivu vyhrála o 2,5 bodů. Takže je jasné, že Honza je definitivně lepší než já (což je samozřejmě dobře, protože já se hodlám zlepšovat jenom pomalinku, polehounku).

Ve čtvrtek 18. září jsem zůstala kvůli rýmě doma, ale vím, že nejdřív hrál Honza proti Sakeusovi rovnou hru a Honza samozřejmě vyhrál, a pak hrál se Sakeusem Luboš (černí, H4) rengo proti Honzovi a že Honzu porazili. V úterý jsem byla poprvé ve škole v Brně, ale opět mám nějaké zprávy: přišel pan Jecha a nový adept Honza, který si zahrál H4 s Honzou a prohrál. Pan Jecha hrál rovnou hru se Sakeusem a jednoznačně vyhrál (přece jen má už nějaké zkušenosti i z turnajů). Honza - Kraken opět porazil Sakeuse a Luboš zkusil H9 s novým Honzou, a neudržel se, a hodně skupinek mu pozabíjel, i když mě za to minule kritizoval, protože takhle odrazujeme nové adepty :-)))
Ve čtvrtek jsem si konečně chtěla zahrát, ale byl tam jenom Honza, Luboš a Milan a ti hráli spolu. Luboš proti Honzovi sice přišel o skupinu uprostřed, ale dotáhl hru do vítězného konce; Milan potom Honzu 2x drsně porazil. Mezitím jsme poměřili síly my, já a Luboš, a dopadlo to podobně jako dřív, porazil mě asi o 50 s H5, a to i přesto, že se mě podařilo vyhrát všechny ko. Potom Honza odešel a tak jsem si konečně mohla zahrát s Milanem, ale ten den byl nějak hodně rozehraný, takže mě porazil o víc než 100, protože mě zabil 2 skupiny (nejdřív je rozdělil, hned na začátku, a na konci je jednu po druhé zabil).
Tak zase někdy ahoj!
tentokrát psala Lenicka

a najednou začala zima

Minulý týden bylo hezké počasí, teplo, sluníčko svítilo a my se v úterý sešli v čajovně v hojném počtu: Milan, Honza, Peta, Lenička, já a host Petr Jecha. Když jsem přišel, měli už Honza rozehráno s Petrem J. H4 a Honza zvítězil. Lenička chtěla hrát s Milanem a já pak zahrál H3 s Honzou, kde se mi kupodivu podařilo zredukovat černá území a vyhrát. Pak přišel Peta a hrál s Honzou i Milanem, ale už si nějak nepamatuju výsledky, ani jestli jsem se i já zapojil jinak než komentováním.
Ve čtvrtek jsem byl pracovně mimo, Lenička se podívala do čajovny a zjistila, že tam nikdo nebyl, takže šla domů. V pátek jsem si zahrál s kolegou z práce Romanem, nechtěl handicapy a tak mu toho hodně umřelo a ani jeho šachové ELO kolem 2 tisíc mu nebylo nic platné, ještě mu go není vlastní a hluboký propočet bez představivosti a zkušeností nefunguje. Ale stačí párkrát zajít a zahrát a určitě by byl těžkým soupeřem.
Včera bylo zima a občas pršelo, po sluníčku ani vidu, hrůza děs počasí. Já jsem přišel pozdě a s párem piv v sobě a Honza už hrál s Davidem takovou klidnější rovnou hru bez prudkých bojů, kde měl samozřejmě Honza větší území. Lenička přihlížela a pak hrála s Honzou rovnou hru, kterou s černými kameny po několika neúspěšných bojích střední hry vzdala, ačkoli zpočátku na tom byla určitě lépe. Pak přišel Peta a zahrál s Honzou, který v koncovce hodně nepozorně ztratil vyrovnanou hru. Pak jsem hrál s Petou já dvě podobné hry, kdy Peta utekl a zabil moji obkličující skupinku. V první hře jsem vzdal, ve druhé jsem měl šanci ještě něco tvořit na druhé půlce a tam se mi zabití povedlo a vypadalo to vyrovnaně, pak jsem něco získal v koncovce, a protože nás už vyhazovali, tak jsme výsledek jenom odhadli, že to vypadalo spíš pro Luboška. Pro doplnění naší statistiky s Petou - tentokrát vyhrávaly černé kameny.
Lenička mezitím hrála s Davidem.
No a to je všechno. Ostatní jsem informoval o turnaji v Praze, ale nevypadá to, že by někdo chtěl jet. Honza se vymlouvá, že bude chodit do práce a já nevím, jestli se mi podaří opravit kolo, tak asi radši pojedu na závody na kole.
Zítra se snad uvidíme. Zatím ahoj. Luboš

hororový turnaj se špatným koncem

Ještě než jsme v pátek odjeli na turnaj, sešli jsme se ve čtvrtek v čajovně. No, tedy nejdříve zavolal Honza, že onemocněl a na turnaj nemůže jet. Takže první špatná zpráva, pak mě Milan dvakrát lehce porazil, potřetí jsem už sice vyhrál, ale stejně jsem začal pochybovat o své formě. Lenička zahrála s Davidem, tentokrát bez handicapů a nějak mu to moc pozabíjela, takto se nábor nedělá :-)
V pátek jsme tedy vyrazili jenom já s Leničkou. Cesta byla naprosto šílená, takže jsme přijeli jen taktak ke konci registrace. Pozdravili jsme se s kamarády, a pak to začalo. Pro mě přímo hororový začátek. V prvním kole s nějakým mlaďochem jsem hodně nešikovně zabíjel roh, který se asi dal zabít a tak jsem měl o 9,5 míň. Ve druhém kole si Haloran budoval větší území a tak jsem měl šanci přes zabití velké skupiny, což se mi skoro podařilo; bohužel jenom to skoro, takže jsem vzdal. Ve třetím kole hodně opatrné boje, soupeř mi nedal šanci cokoli zabíjet, sice ani mě nic nezabil, ale měl o 6,5 bodu víc. Takže po třech kolech hrozivá bilance 0:3 a vědomí, že neumím zabíjet skupiny.
Naopak Lenička hrála přímo neuvěřitelně, kosila soupeře, zabíjela jejich skupinky jak na běžícím pásu a sbírala body, že po čtvrtém kole měla 4 výhry.
Jak jsem propadal v turnajovém pořadí, tak ve třetím kole jsem konečně vyhrál - s Blankou, naší známou od Kolína, která k nám do Pardubic kdysi párkrát zajela hrát. Jak potom přiznala Lence, měla ze mě strach a podle toho hrála trochu ustrašeně; kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby hrála uvolněněji. No nic, po sobotě jsem měl bilanci 1:3.
Ještě hůř na tom byl Tukan, měl 0:4 a šla na něj trudomyslnost a vážně uvažoval, že v neděli už hrát nebude.
To kamarádi z Brna ukazovali svoji sílu: Haloran, Darigaz i Malachai to měli 3:1 a stále měli naději na 5 výher.
V neděli už mi tedy skoro o nic nešlo, zatímco Lenička měla alespoň jednou zabodovat a sáhnout si na cenu.
Já měl v pátém kole paní z Holandska a brzy bylo rozhodnuto, nechala tam velkou hromadu kamenů s prázdným trojúhelníkem kus od rohu, takže bylo vymalováno, tak obrovský roh nemohla bodově dohnat, i když se snažila a zapisovala si partii, zatímco já si to doblical než jsem jí zabil ještě jednu skupinku (no, teda mohla mi neodpovědět na ko hrozbu a nechat mi to ko a oživila by to, ale už to fakt nemělo cenu) a vzdala. V šestém kole jsme k tomu oba přistoupili trochu lehkomyslně, hrozně jsem zariskoval (myslím, že i dost nesmyslně), soupeř to ale kupodivu nezabil a naopak se nechal zabít sám a psychicky to nevydržel a vzdal, ačkoli mi reálně mohl zabít moji slaboučkou skupinu obklopenou jeho zdmi a bodově by to dotáhnul. Ale nezkusil, takže jsem skončil 3:3, to nevypadá nijak hrozně, ale co si budeme nalhávat, doufal jsem na víc.
Lenička v pátém kole prohrála a čekalo jí šesté napínavé kolo, kde jí los přisoudil nejlepší 20k s bilancí 5:0, takže nic moc. Podle komentářů, které jsem slyšel a co jsem viděl, tak zprvu soupeř hodně vedl, ale pak si nechal rozpojit skupiny a některé z nich zabít, Lenička si už myslela, že vyhrává, ale podle mě to vypadalo hodně vyrovnaně. A taky bylo, ale o 6,5 prohrála, a co jsme jí mohli ještě naštvat, měla tam nebezpečný útok, který asi fungoval, ale nezkusila to, přitom za pokus by nic nedala. Takže skončila 4:2 a mohli jsme jet domů.
Tukan se v neděli oklepal a dvakrát vyhrál (2:4).
Z Brňáků v neděli obě hry vyhrál jen Haloran a dosáhl na cenu (a kvůli němu museli kluci čekat na vyhlášení), Darigaz vyhrál jen jednou a Malachaiovi se nevedlo vůbec.
Na konec bych radši upřesnil, že turnaj byl moc pěkný, užili jsme si i dost legrace a ten nadpis se v nadsázce vztahuje převážně k mým (a Lenčiným) výsledkům.
Už ze seznamu přihlášených favoritů bylo zřejmé, že naši nejlepší to budou mít těžké, takže když v posledním kole Ondřej Šilt porazil Catalina Taranu, odsunul ho až na 4. místo a sám obsadil 3. místo, je snad úspěch. Vítězem se stal Hong Seul-ki (stejně jako v Pardubicích - jako to ti Korejci dělají, že jsou tak dobří?), druhý byl Pal Balogh.
komentář Leničky: http://lenicky-zahradka.blog.cz/0809/pandanet-go-turnaj-brno

a prázdniny jsou v tahu

Ahoj,
už jsem dlouho nepsal, tak jenom pár útržků z prázdnin. Koncem července přijel Aleš, tak jsme párkrát zašli hrát a pěkně nás vyškolil. Jednou jsme dokonce opekli buřta a zahráli i u Petových želviček na venkově.
V srpnu jsme se také několikrát sešli s Honzou nebo Milanen či novým adeptem Davidem, který hrál většinou s Leničkou H9.
Co si pamatuju, tak s Honzou se mi dařilo s H4 a on zase porážel Leničku (oboje většinou s výjimkami). Lenička také často hrála s Milanem buďto s handicapy nebo se záporným komi.
Ale včera jsme se sešli ve velkém počtu - 6 na 3 gobanech: Milan, Honza, Peta, ještě novější David a já s Leničkou.
Pozoruhodné zlepšení předvádí Honza, už poráží Milana v rovné hře a i s Petou poprvé uspěl a podruhé jen těsně prohrál o komi. Je to správné, protože se chystáme o víkendu na turnaj do Brna, tak jim to tam určitě natře. A já s Leničkou se budeme tvářit, že se s mistrem známe. Anebo jim to radši natřem taky. Ikdyž nemáme za sebou takové rapidní zlepšení, tak budeme bojovat. Ostatní jsou srabi, na turnaj se bojí jet :)
Lenička říká, že si toho moc nepamatuju a napíše z prázdnin lepší reportáž, tak dobře jí tak, já to tu rád zveřejním.
Zatím ahoj a držte nám palce o víkendu.
Luboš