Takový bláznivý turnaj ...

Po roce opět nastal čas naší tradiční účasti na turnaji v Blansku. Už před turnajem jsme měli problémy se sestavou, protože kromě naší rodiny nikdo další z našich silnějších hráčů nechtěl jet. Takže jsme mohli počítat s Petrem Jechou a snad s Tukanem. Jenomže Tukan po našem příjezdu oznámil, že se přijel jenom pobavit s kamarády a musí dělat na nějaké prezentaci do práce a hrát nebude. Nicméně viděli jsme, jak z Jindrova auta vystupují 4 děti, takže jsme ihned požádali o výpomoc a Jindra se přidal. Pořadatelé sice pro letošní rok dělali vlny, že týmy mají být z jednoho družstva, ale Jindra tu u nás odehrál mnoho her, takže to Lenička nějak vyjednala a Pardubice se objevily na startovní listině čtyřčlenných družstev. Jindra sice přinesl vyšší MM koeficient, ale moc bodů jsme nečekali, takže jsme si žádné velké ambice dělat nemohli.
Nakonec se ještě přihlásila Anča, která přijela s kamarádem z Prahy, se kterým chtěli vytvořit družstvo, ale taky nesehnali dostatek lidí. No, příště by to chtělo lépe domlouvat předem.
Lenička si asi napíše svůj pohled na blog (http://lenicky-zahradka.blog.cz/), tak napíšu něco o svém působení, o dalších členech družstva i celkově o turnaji.
Nadpis jsem opět pojal podle svého vystoupení. Je to divné, ale už minulé Brno bylo v mém podání hodně divný turnaj a tentokrát zase. Nečekal jsem v pekle 15k nějaké závratné výsledky a tak jsem se jenom divil.
V prvním kole jsem hrál se soupeřkou (Ludmila Nováková), se kterou jsem v roce 2007 v Brně prohrál v posledním kole o půlbod. Tentokrát však po počátečním vytváření zárodků území a vlivů mě nechala propojit ke slabé skupince a zvětšit území a bylo rozhodnuto, už jsem si jenom pohlídal vedení, nenechal si zabít skupinku a napočítali jsme asi o 15 víc pro mě.
Ve druhém kole zase soupeř z Ostravy Jan Kijonka (KGS pravděpodobně jonka 7k) - a začalo bláznění; nejdřív se mi povedlo zabít část soupeřovy skupinky v rohu a tím donutit zbytek k útěku, čehož jsem využíval ke zvětšování území, ale pak jsem to nějak pokazil, střihnul mě a najednou jsem měl já hrozný problém s ožíváním a propojováním. Povedlo se mi propojit, ale měl jsem jen jedno oko, v této chvíli ale soupeř chtěl zabíjet a hrozně lehkomyslně si nechal střihnout asi 30 kamenů s jedním okem, přičemž na mé slabé skupině tím ještě vzniklo druhé oko, takže bylo rozhodnuto a vzdal. Když jsme to pokusně spočítali, tak vedl i kdybych ožil. Takže moje hodně nezasloužená výhra.
V dalším kole mě štěstí opustilo, Jiří Tobiáš (KGS: ophi 6k) vyšel lépe z boje prvního rohu i z druhého rohu a už po 30 tazích to se mnou vypadalo hrozně. Pokoušel jsem se bojovat a zabít jeho skupinu v centru, jenomže se mi to nepovedlo a přitom jsme totálně zničili zárodek mého území na straně (kdybych si to radši zavřel z boku a nechal ho tam ožít a udělat si hranici ... takhle jsem neměl ani - ani), nenašel jsem odvahu k vzdání a pokoušel se o overplay, při kterém si soupeř nedal pozor a propojil jsem svoje mrtvé kameny po straně, čímž jsem stáhnul alespoň 50 bodů, ale stejně jsem asi o 30 prohrál.
V neděli se mi ovšem štěstí vrátilo. Ve čtvrtém kole jsem hrál s Ančiným kamarádem Martinem Vyskou. Invaze mi moc nevyšla a vypadalo to špatně, ale soupeř si nechal zabít svoji skupinku a pak už to nějak psychicky nezvládnul a vzdal. Takže zase spíše šťastná než zasloužená výhra.
Štěstí se mě podrželo i do pátého kola, kdy mi los přisoudil Honzu Šípa (Haloran, 6k). S tím jsme na turnajích sehráli už víc her. Loni jsem v Blansku vyhrál a v Brně prohrál, takže jsem očekával, co se stane. A stalo se, Haloran byl ještě nějaký opilý po bouřlivé noci a když mu umřela třetí skupinka, tak to už nevydržel a vzdal.
Lenička měla první den 2 body a v neděli ráno vyhrála, takže měla naději na 4 body, ale jen do chvíle, než rozehráli páté kolo. Tu hru jsem docela sledoval, protože s Haloranem to bylo takové dost free a už od začátku to vypadalo špatně, dvě velké mrtvoly, s tím se už opravdu nedalo nic dělat.
Takže jsme museli čekat, až dohrají borci v první místnosti, na vyhlášení kvůli mně. Naštěstí Jarek vyslyšel prosby kamarádů z Brna - Darigaz měl taky 4 body a kluci už chtěli jet (ikdyž teď si nějak uvědomuju, že řídit měl asi Haloran ... no, snad nějak vystřízlivěl) - a vyplatil výhru v předstihu, takže jsem se přidal a mohli jsme také odjet. Petr Jecha odjel už chvilku předtím a Anču jsme neviděli, tak nevím, jestli už také zmizela.
Petr nahrál dvě výhry, bohužel jsem to sledoval pouze občas, takže jsem registroval spíše jen bodový přínos pro družstvo. Jindra se svou třídou už nepotkává lehké soupeře, takže taky vyhrál pouze dvakrát. Družstvo tedy nasbíralo 11 bodů, což na nejlepší nestačilo. Ve výsledcích jsou první 3 příčky a bronzový tým měl 12, takže jsme možná byli čtvrtí. To sice je ústup z pozic, po předchozí dva roky nám přece uteklo vítězství vždy o 1 výhru, ale upřímně řečeno, čekali jsme to horší, a kdybych neměl takovou kliku, tak by se očekávání lehce naplnilo.
Jak hrála Anča, jsem také moc neregistroval, střídavě prohrávala v lichých a vyhrávala v sudých kolech. Bohužel lichých je více, ale snad to nevadí a líbilo se jí tam.
Na prvních příčkách turnaje došlo taky k překvapení, když vyhrál Ondra Kruml, ale o tom píší na jiných stránkách. Tato místa se nás bohužel netýkají.
Luboš

Tento týden jsme se sešli ještě dřív, než minule. Když jsem dorazila do čajovny v úterý asi v 16:40, měli Petr Jecha (b) s Ančou (č) s H4 už víceméně dohráno. Bílý už měl jisté velké území, ale ještě zkoušel dál, a taky v koncovce ještě něco získal.
Potom jsem hrála s Petrem Jechou (č) já (b), opět s H2. Tentokrát se mi zadařilo a porazila jsem ho hned napoprvé. Dvakrát jsem útočila na zabití velké skupiny, ale jak už jsem psala dřív, Petr umí velmi dobře ožívat. Takže jsem se hlavně snažila využít situace. Potom jsem hrála s Ančou. Po minulém nezdaru s H9 jsem jí dala H6. Tento den se mi ale nezvykle dařilo a vyhrála jsem. Napodruhé jsem proto dala Anči H7, a už to bylo vyrovnanější, ale tento den jsem vyhrála všechno.
Luboš přišel později, zahrál s Petrem Jechou nejdřív s H6 a potom s H7, a taky se mu dařilo. Ve druhé hře zabil Petrovi velkou skupinu a vyhrál o hodně.
Domů jsme šli docela brzo, a už se těšíme na příští týden.
lenicka

konec zimního spánku

Tak konečně se pardubický go klub začíná probouzet ze zimního spánku. Nejdřív minulé úterý přijel na návštěvu Petr Jecha. No prostě musíme všichni začít trénovat na turnaj v Blansku, který se blíží... S Petrem Jechou (č) jsem nejdřív hrála já (b) s H3, což bylo na mě moc, a prohrála jsem. Potom jsme dali H2 a síly se nejen vyrovnaly, ale rovnou se převážily na druhou stranu - zabrala jsem si totiž skoro celou pravou stranu a ještě něco navíc, takže jsme to ani nepočítali. Mezitím se tam ukázal Milan, ale věnoval se pouze slečně... Pak přišel Luboš a vystřídal mě, a jako poslední přišel Peta a hrál protentokrát se mnou, protože jsme na něho jaksi vyzbyla. Petr Jecha si od Luboše bere pouze H5 a zatím vždycky prohrál, někdy o míň, někdy o víc. Zato mě se s Petou moc nedařilo. Zahráli jsme celkem 3 hry, nejdřív rovnou, potom s H2, ta byla nejvyrovnanější (prohrála jsem asi o 10) a potom už ani nevím, ale bylo to drsné.
V úterý 3. února jsme měli další, novou, mladou a veselou návštěvu z Hradce - Anču. První hru jsem hrála já (b) s Petrem Jechou (č) opět s H2. Hra to byla velice vyrovnaná, prohrála jsem o 2,5 bodu; Anča koukala a chroupala oříšky s wasabi. Potom jsem se jí konečně začala věnovat. Pro začátek jsem jí dala H9 a ještě jsme jí radili, což vedlo k tomu, že mě nakonec porazila asi o 40. Potom už přišel Luboš a zahrál si s nejdřív s Petrem Jechou s H5 (se štěstím se mu podařilo zabít jeden černý roh a tak vyhrál) a pak s Ančou. Taky jí dal H9, ale tady se ukázalo, jak je silný a jak umí získávat území a zabíjet. Mezitím přišel Peta, a protože já jsem zrovna hrála odvetu proti Petru Jechovi, koukal na nás. Hrozně se nám líbila černá zeď prostředkem gobanu, která se ale místo útočení na mě spíš starala, aby vůbec ožila. Ožívat Petr umí a taky se mu to podařilo, ale stejně jsem tentokrát vyhrála já. Úplně nakonec zahrál Petr Jecha s Lubošem a dopadlo to jako obvykle, i když tentokrát si Petr nic nenechal zabít, ale za cenu toho, že nezískal moc území. Luboš tak vyhrál asi o 75. A Anča se nechala s H9 pobít od Pety. Teda kluci, jestli na ni příště nebudete hodnější, tak ... vás praštím gobanem (tím mým, ne tím Petovým) :)))

lenicka