Go Klub Pardubice
English
Íslenska
Luboš píše ze široka :)
Ahoj,
"Agnes/Blanka ačkoli byla Péťou slíbena na osmou hodinu, tak včera nedorazila. Já přišel po osmé hodině, dal jsem si čaj, pozoroval práci čajového tovaryše a čekal jestli někdo přijde. 20 minut po deváté poslal Péťa SMS, že dojí maso a půjde. Tak ve 3/4 na deset jsem odcházel, myslel jsem si, že ho už musím potkat a půjdeme do Evropy, protože v čajovně už zavírali. Nicméně v čajovém krámku už Péťa byl, měl koupený nějaký pytlík s čajem, dokonce už měl domluveno s vrchním čajovníkem, že je spousta času, ještě nezavírá a můžeme si klidně hrát. Možná to ani nemuselo být způsobeno pouze Péťovými známostmi v čajovně, ale také dalšími dvěmi skupinkami zákazníků, kteří na dvorečku pokuřovali šíšu (či jak se to píše) a taky se nechystali vypadnout. Takže Péťa objednal nějakého puňťu (nebo putu, či jak to jmenoval), nebyl to pes, ale nějaké šílené hořké pití, kterém jsem moc nepil, protože jsem v noci chtěl alespoň trochu spát. Mojí milované manželce by to možná chutnalo, kdo ví, ale ta včera nebyla v Pardubicích. Avšak zpátky k hlavní náplni večera, kvůli které jsme tam byli. Losování vyhrál tradičně Péťa, takže hrál s černými kameny. Hra byla zpočátku vyrovnaná, jako to ostatně na začátku bývá. To trvalo ještě chvilku, až se Péťovi nepodařilo vytvořit dvě oči na docela velké skupině. Ne, že by to asi nešlo, velmi pravděpodobně to šlo, možná i to víno zapůsobilo, zkrátka nepovedlo se mu to, načež podle očekávání vzdal. Pak jsme chtěli otočit goban, abychom si vyměnili barvy, ale ono by to bylo zbytečné, takže jsme si jenom vyměnili krabičky s kameny a hráli druhou hru. Tu už jsem byl v dobrém rozpoložení, že se dneska nemám čeho bát, leč Péťa zmobilizoval všechny zbytky mentálních sil. Dokázal oživit skupinu v mém krásném obrovském moyu a o vzdání jsem začal uvažovat já. Ale ačkoli to opticky připadalo, že je to o hodně, tak jsme to spočítali a bílý vyhrál nakonec o přijatelných 12 (? nepamatuji se přesně, plus komi). Takže druhou hru jsem rozhodně zdupal já, doteď si myslím, že tam ožít neměl. Jako slabá výmluva může působit, že ve chvílích, kdy ožíval, tak na 5 minut vypadla elektrika a svítili jsme si mobilama. Přece jenom už jsem starší člověk a oči v šeru už tak neslouží. Tím to bylo. Pak už jsme vyrazili k domovu. Doma jsem byl v 11, takže za (asi necelou) hodinu jsme stihli dvě hry. A pak že hraji pomalu.
PS: čaj zapůsobil, takže jsem měl se spaním potíže."
Jestli ti připadá, že jsem to vzal moc zeširoka (mě to tak přijde, ale já jsem někdy, hlavně v psaném projevu, hrozně ukecaný), tak to samozřejmě nějak vhodně uprav. Ono něco určitě pošle i Péťa, takže to stejně budeš kompilovat. Neumím smajlíky, takže si je na příslušných místech musíš domyslet, už mě nějak znáš, tak je snad trefíš.
L.
(ps. je to super dlouhej článek, hodně jsem se nasmál :) Ales)
"Agnes/Blanka ačkoli byla Péťou slíbena na osmou hodinu, tak včera nedorazila. Já přišel po osmé hodině, dal jsem si čaj, pozoroval práci čajového tovaryše a čekal jestli někdo přijde. 20 minut po deváté poslal Péťa SMS, že dojí maso a půjde. Tak ve 3/4 na deset jsem odcházel, myslel jsem si, že ho už musím potkat a půjdeme do Evropy, protože v čajovně už zavírali. Nicméně v čajovém krámku už Péťa byl, měl koupený nějaký pytlík s čajem, dokonce už měl domluveno s vrchním čajovníkem, že je spousta času, ještě nezavírá a můžeme si klidně hrát. Možná to ani nemuselo být způsobeno pouze Péťovými známostmi v čajovně, ale také dalšími dvěmi skupinkami zákazníků, kteří na dvorečku pokuřovali šíšu (či jak se to píše) a taky se nechystali vypadnout. Takže Péťa objednal nějakého puňťu (nebo putu, či jak to jmenoval), nebyl to pes, ale nějaké šílené hořké pití, kterém jsem moc nepil, protože jsem v noci chtěl alespoň trochu spát. Mojí milované manželce by to možná chutnalo, kdo ví, ale ta včera nebyla v Pardubicích. Avšak zpátky k hlavní náplni večera, kvůli které jsme tam byli. Losování vyhrál tradičně Péťa, takže hrál s černými kameny. Hra byla zpočátku vyrovnaná, jako to ostatně na začátku bývá. To trvalo ještě chvilku, až se Péťovi nepodařilo vytvořit dvě oči na docela velké skupině. Ne, že by to asi nešlo, velmi pravděpodobně to šlo, možná i to víno zapůsobilo, zkrátka nepovedlo se mu to, načež podle očekávání vzdal. Pak jsme chtěli otočit goban, abychom si vyměnili barvy, ale ono by to bylo zbytečné, takže jsme si jenom vyměnili krabičky s kameny a hráli druhou hru. Tu už jsem byl v dobrém rozpoložení, že se dneska nemám čeho bát, leč Péťa zmobilizoval všechny zbytky mentálních sil. Dokázal oživit skupinu v mém krásném obrovském moyu a o vzdání jsem začal uvažovat já. Ale ačkoli to opticky připadalo, že je to o hodně, tak jsme to spočítali a bílý vyhrál nakonec o přijatelných 12 (? nepamatuji se přesně, plus komi). Takže druhou hru jsem rozhodně zdupal já, doteď si myslím, že tam ožít neměl. Jako slabá výmluva může působit, že ve chvílích, kdy ožíval, tak na 5 minut vypadla elektrika a svítili jsme si mobilama. Přece jenom už jsem starší člověk a oči v šeru už tak neslouží. Tím to bylo. Pak už jsme vyrazili k domovu. Doma jsem byl v 11, takže za (asi necelou) hodinu jsme stihli dvě hry. A pak že hraji pomalu.
PS: čaj zapůsobil, takže jsem měl se spaním potíže."
Jestli ti připadá, že jsem to vzal moc zeširoka (mě to tak přijde, ale já jsem někdy, hlavně v psaném projevu, hrozně ukecaný), tak to samozřejmě nějak vhodně uprav. Ono něco určitě pošle i Péťa, takže to stejně budeš kompilovat. Neumím smajlíky, takže si je na příslušných místech musíš domyslet, už mě nějak znáš, tak je snad trefíš.
L.
(ps. je to super dlouhej článek, hodně jsem se nasmál :) Ales)
Napsal: chejnik | 1:02 odp.
|
Komentáře:0
