Luboš píše pěkně :)

Už po poledni, když jem šel z oběda, mi volal Péťa (Aleš píše Peta - Loski, tak nevím, jak ho oficiálně psát), že večer později přijde a že Aleš zase zobe antibiotika a simuluje nějaké nemoci. Nicméně Michal byl připraven přijít na šestou a slíbil i nějaké nové zájemce. Jenomže nováčci zklamali, něco jim do toho vlezlo, a tak jsem po šesté začínal s Michalem partii s H9. Podařilo se mi zajmout jednu docela velkou skupinu a na několika místech prolézt do černých území a stačilo to k výhře o 20 bodů (buďto 19,5 nebo 20,5, už si nepamatuju).
Mezitím přišla Lenička, Michal se tvářil, že je z jedné hry unavený, tak jsme chvíli povídali, hráli piškvorky a pak jsme si ukázali takové ty malé živé a neživé tvary skupin, případně, jak je oživovat a umrtvovat.
Pak po osmé hodině přišel Péťa a začal tvrdý boj. Lenička mi (celkem tradičně) vyhrála losování, takže jsem první partii začínal s černými, druhou s bílými a třetí zase s černými. Asi nebudu popisovat jednotlivé partie, ony se vlastně všechny v něčem podobaly. Byly pěkné, dost bojovné, Péťa útočil, jak je jeho zvykem. Jenomže tentokrát měl hroznou smůlu, skoro ve všech bojích na blízko měl o svobodu méně. Já sám musím vědět, že jsem to nikdy neměl nijak moc propočítané, ale vždycky mi to vyšlo. Kde jsem zaútočil já, tam jsem skoro vždycky prošel, umrtvil a tak. Kde útočil Péťa, tam se dostával do problémů. Takže jsem si připsal 3 výhry, které jsem při Péťově herní praxi na KGS opravu nečekal. Bohužel asi nemůžu očekávat, že budu mít takové štěstí vždycky, což je škoda.
Michal s Leničkou pozorovali první hru a pak se rozhodli, že si taky zahrají. Jenomže si vybrali 13x13 goban a Lenička neprozřetelně svolila ke 3 handicapům (já jsem říkal maximálně 2, ale každý svého štěstí strůjcem), což je na této velikosti gobanu prakticky nepřekonatelná síla. Hru jsme nesledovali, ale dopadlo to podle očekávání a Michal zvítězil.

L.